Elektrosmog – elektromagnetické záření

Bohužel toto zatížení stoupá každým dnem a je daní, kterou za vymoženosti moderní doby musíme zaplatit.

Elektromagnetický smog zatěžující naše životní prostředí, je všudypřítomným a bohužel neustále se zvyšujícím problémem. Jsme permanentně vystaveni jak přirozenému záření, které zde bylo vždy, tak i nepřirozenému, které vzniká okolo elektro-zařízení a vyzařuje v určitých frekvencích milionkrát silněji. Každé elektrické zařízení, jako např. televizory, počítače, světla, lampy, el.vedení, wifi, rádia, mikrovlnky, Hifi, automobily, vysílače mobilních operátorů…vytváří elektromagnetické zářící pole. Rozšířením mobilních telefonů se problematika elektrosmogu ještě mnohonásobně zvýraznila. Většina z nás si už život bez zmiňovaných vymožeností dnešní doby nedokáže ani představit, přičemž si neuvědomujeme, že vystavujeme organizmus nebezpečnému elektromagnetickému záření. Bohužel toto zatížení stoupá každým dnem a je daní, kterou za tyto vymoženosti moderní doby musíme zaplatit.

 Naše tělní buňky

Neurony Uvědomímeli si, že funkce našeho těla jsou řízeny nízkofrekvenčními elektrickými impulsy, a že naše tělo se skládá ze 70% z vody, která je vynikajícím vodičem a nosičem informací, tak pochopíme, že naše buňky jsou součástí nejen chemického, ale i elektrického systému těla, a že jsou velice citlivé na elektromagnetické pole okolo nás. Je zřejmé, že veškeré okolní záření (elektrosmog) impulsy našeho těla ovlivňuje, ba dokonce naše tělo jej pohlcuje jako houba. Díky tomuto vznikají poruchy v biologických procesech, na základě „falešných příkazů“ elektromagnetickým polem. Tento proces způsobí tzv. „STRES BUNĚK“ následně vedoucí k možným dysfunkcím či poškození.

Co je „STRES BUNĚK“ ?

Elelktropotenciál beněčné membrányNaše tělo obsahuje cca. 60 až 80 biliónů buněk . Ve zdravém těle plní každá buňka jí svěřenou funkci správně. Ale u buněk, které se díky negativním okolním vlivům nacházejí ve “STRESU“ je jejich funkce narušena nebo dokonce zcela selže. Dojde-li k většímu rozsahu narušení buněk nebo dokonce jejich skupin, nastává výpadek funkcí s následkem a celé řady potíží.

Buňky mezi sebou a okolím přenášejí prostřednictvím buněčné membrány informace a energii. V zásadě uvnitř buňky převažují negativně nabité ionty nad vnějšími kladně nabitými ionty. V důsledku rozdílné koncentrace odlišně nabitých iontů vzniká na buněčné membráně elektrické napětí, které je obvykle mezi 65-80mV. Toto napětí je regulováno malými iontovými kanálky nacházející se v membráně buňky. Dojde-li v důsledku buněčného stresu k uzavření kanálků, nastává blokace výměny energie a informací, přičemž současně klesá přirozené napětí buněčné membrány. Díky tomuto jevu jsou buněčné funkce negativně ovlivněny a ústí v problémy všeho druhu.

Pomocí ELEKTROAKUPUNKTURY (Dr. Voll) je možné odhalit „STRES BUNĚK“ a určit jeho příčinu.

 

Problémy

Odborníci celého světa se shodují na škodlivosti elektrosmogu a varují před sebemenším zatížením, které může vést k následujícím symptomům:

  • Nespavost
  • Nervozita a neklid
  • Únava
  • Snížení výkonu
  • Bolesti hlavy, migrény
  • Hučení v uších
  • Pomočování
  • Erektilní dysfunkce
  • Poruchy paměti
  • Alergie
  • Pocení
  • Poruchy soustředění a učení
  • Poruchy oběhu krve
  • Poruchy srdečního rytmu
  • Zhroucení imunitního systému
  • Leukémie
  • Kardiovaskulární onemocnění
  • Genetické změny
  • Rakovina

Elektrosmog a jeho vlnové složení

Na základě výzkumu bylo prokázáno, že elektromagnetické vlny jsou dvojího charakteru.

Příčné vlnění

Jednou se elektromagnetické vlny objevují  jako příčné,  jejichž vlnění je kolmé na směr šíření, obdobně jako u vlny na vodní hladině, kdy se vlna pohybuje nahoru a dolu při současném horizontálním pohybu vpřed. Jako když hodíte kámen do vody.  Toto vlnění je dnes využíváno  k technickým účelům a je měřitelné dostupnými měřícími přístroji. Příčné vlnění bylo pojmenováno po jeho objeviteli panu Hertzovi a jeho frekvence se měří ve stejnojmenné jednotce Hertz [Hz].  Je taktéž označováno jako „Transversální vlnění“

Podélné vlnění  („Tesla vlnění“)

Druhou složkou elektromagnetického vlnění je podélné (longitudální) vlnění, které již před mnoha lety objevil a popsal Nikola Tesla. Často bývá toto vlnění nazýváno Tesla vlnou nebo také skalární vlnění. Podélné vlnění kmitá podélně ke směru jeho šíření. Bohužel, podélné vlnění není dodnes měřitelné běžnými měřícími přístroji, byť má na naše zdraví značný biologický vliv.

Podélné vlnění je měřitelné pouze prostřednictvím biologických měřících metod, jako je například ELEKTROAKUPUNKTURA (Dr. Voll) , KINEZIOLOGICKÝ SVALOVÝ TEST, dále je zjistitelné prostřednictvím krevního obrazu při mikroskopii v zástinu (darkfield microscopy), změnami na EEG a dalšími fyziologickými měřeními. Lze je taktéž doložit při růstových pokusech na rostlinách.

Biologicky škodlivý vliv na organizmus má především „Podélné vlnění“, které je součástí měřitelného „Příčného vlnění“.